Frérot: Čeká nás nová průmyslová revoluce?

Nedostatek surovin, nedostatek vody, nedostatek energie – to jsou obrovské výzvy, kterým dneska čelíme. Jedním z řešením může být tzv. kruhová ekonomika. Detailně se této problematice věnoval generální ředitel společnosti Veolia Antoine Frérot na svém blogu publikovaném v rámci Světového ekonomického fóra, které bylo dnes zahájeno v Davosu.

10 min. čtení

V kruhové ekonomice se něčí odpad automaticky stává zdrojem pro někoho jiného
Tato ekonomika není založená jen na znovuvyužití a recyklaci, ale, a to je ještě důležitější, umožňuje obnovu hospodářství. Úplným uzavřením cyklů (materiálů, vody a energie) tato „alternativní“ ekonomika umožňuje růst reálné ekonomiky při současném snižování spotřeby přírodních zdrojů. Poptávka po surovinách díky demografickému růstu a zvyšování životních standardů roste. Logickým důsledkem toho je, že se ceny surovin od roku 2000 ztrojnásobily. Všichni dobře víme, že nemůžeme donekonečna spotřebovávat přírodní zdroje – už nyní pociťujeme nedostatek řady přírodních zdrojů.

Hodnota odpadní vody a použitého kuchyňského oleje
Jak tedy můžeme překonat dilema mezi rostoucí spotřebou zdrojů a zvyšujícími se nároky? Tím, že vrátíme hodnotu věcem, které ji ztratily. To je celý vtip kruhové ekonomiky. Ta vychází z jednoduché myšlenky, kterou není ovšem vůbec snadné realizovat. Cílem je opustit zavedený systém „vytěžit – vyrobit – zahodit“  a vytvořit nový postavený na prinicipu neustálé recyklace týchž zdrojů v nekonečném, nebo téměř nekonečném cyklu. V tomto systému se teplo nevyhnutelně vznikající v datových centrech používá k vytápění bytů, odpadní voda se mění na bioplasty, z organického odpadu se stává hnojivo, z bioplynu se vyrábí elektřina a použitý kuchyňský olej se upravuje na biopalivo…

Potenciál kruhové ekonomiky je obrovský
Podle nadace Ellen McArthur Foundation by bylo takto možné na celém světe každoročně ušetřit přírodní zdroje v hodnotě jednoho bilionu dolarů. Odpad z rozvinutých zemí ve skutečnosti představuje největší zdroj surovin 21. století. Ve chvíli, kdy naplno pocítíme nedostatek zdrojů, umožní kruhová ekonomika jejím účastníkům nejen zabezpečit dodávky, ale také redukovat výdaje a vytvářet dodatečné příjmy. Tento přístup však nestojí jen na výlučně ekologických základech – pro regiony představuje faktor pro jejich rozvoj a pro podnikatelské subjekty je zdrojem konkurenceschopnosti a bohatství. V určitých případech může být v sázce ještě více, neboť kruhová ekonomika může zvýšit ekonomickou nezávislost zemí s minimálními přírodními zdroji.

Tato alternativní ekonomika již dnes funguje v odvětvích železných kovů, papíru a skla, kde míra recyklace v mnoha městech přesahuje 90 %. Avšak stále je před námi spousta práce. Ze čtyř miliard tun odpadu vyprodukovaného každý rok na celém světě se recykluje pouze jedna miliarda. V celosvětovém měřítku se opakovaně používají necelá 2 % odpadu.

Příliš pomalá expanze
Kruhová ekonomika expanduje, avšak ne dostatečně a příliš pomalu. To má několik důvodů. Zaprvé, ruční třídění odpadů je v rozvinutých zemí stále drahé. Zadruhé, cena konvertovaného materiálu je často příliš vysoká v porovnání s přírodní surovinou. A konečně průmyslové společnosti se zdráhají používat recyklované materiály a považují je za druhořadé. Abychom překonaly tyto předsudky, musí jim být poskytnuty stejné záruky kvality, trvanlivosti a pravidelnosti dodávek jako u panenských materiálů.

Má-li se kruhová ekonomika více rozšířit, musíme znásobit své úsilí o inovaci a spolupráci. Inovace nám umožní vrátit zpět do výrobního řetězce více materiálů. Po letech výzkumů Veolia v Anglii otevřela továrnu, kde se ze silničního prachu získáváme částečky vzácných kovů emitovaných automobilovými výfuky, jako je platina, paladium nebo rhodium. Pouhé zpracování odpadu ale nestačí – je nezbytné rovněž rozvíjet vztahy se zákazníky, kteří jej budou chtít nakupovat v podobě druhotných surovin.

Jsme svědky začátku nové průmyslové revoluce, která je postavena na principu kruhové ekonomiky. Svou vyšší úsporností a účinností vyplývající z prodloužené životnosti surovin, vody a energie představuje kruhová ekonomika určitý protilék k nadměrnému využívání přírodních zdrojů a pesimistickým prognózám. Učí nás něco, co není teoretické, ale vychází z faktů a čerpá inspiraci z přírody, v níž je vše zdrojem. Zpracováváním odpadů na zdroje kruhová ekonomika imituje přírodu a její ekosystémy a jako příroda se snaží vypořádat se samotnou představou odpadu. Před sedmi stoletími nám Leonardo da Vinci dal radu: „Učme se z přírody, tam je naše budoucnost“.

Text blogu v angličtině naleznete zde.

Doporučujeme