Podpora vodního koridoru Dunaj – Odra – Labe roste

5 min. čtení

Polský prezident Komorowski i jeho český protějšek se při pátečním jednání shodli na významu vybudování kanálu Dunaj Odra i modernizaci Oderské vodní cesty. Prezidenti obou států konstatovali, že budování dopravní infrastruktury významně přispěje k překonání stávající hospodářské krize a přinese dotčeným regionům silný impuls k jejich dalšímu rozvoji.

Odpůrci vodního koridoru tak po Rakousku ztrácejí možnost argumentovat odmítavým postojem dotčených zemí i v Polsku. Obě tyto země totiž při návštěvě českého prezidenta jasně deklarovali svůj zájem participovat na přípravě projektu. Navíc Polsko má ve své „Strategii rozvoje dopravy do roku 2020“ jasně zakotvenu jak modernizaci Oderské vodní cesty, tak i přípravu výstavby vodního vnitrozemského spojení Dunaj–Odra–Labe (DOL) a polský prezident souhlasil i s návrhem prezidenta Zemana na to, aby se ze Štětína stal druhý český mořský přístav.

Cesty se zúčastnili i odborníci na budování vodních cest. „S polskou stranou jsme dnes diskutovali o potřebě výrazně zefektivnit vzájemnou spolupráci při přípravě Oderské vodní cesty a vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe, které jsou významné pro rozvoj regionů Polské a České republiky. Zejména Ostravsko a přilehlý polský region u našich hranic získají výstavbou D-O-L ekologicky příznivou dopravní cestu a mohutný impuls k ekonomickému růstu,“ zmínil Jan Skalický, ředitel Ředitelství vodních cest ČR a místopředseda Asociace Dunaj-Odra-Labe a Petr Forman, místopředseda představenstva společnosti Plavba a vodní cesty o.p.s. k tomuto dodal: „Na zmíněné téma jsme jednali se zástupci Sejmu a Ministerstva dopravy Polské republiky. Shodli jsme se na nutnosti hlubší koordinace našeho úsilí v Evropské komisi při prosazování všech projektů, zejména zachování začlenění Oderské vodní cesty a vodního koridoru D-O-L do Transevropské dopravní sítě TEN-T.“

O záměru vybudovat propojení Dunaje, Odry a Labe hovoří již „Zákonník říšský z roku 1901 v Zákoně o stavbě vodních drah a o provedení úpravy řek“. Na jeho základě v roce 1902 vzniklo i Ředitelství pro stavbu vodních cest, které bylo předchůdcem současného Ředitelství vodních cest ČR. To se ovšem letos Ministerstvo dopravy rozhodlo zrušit a tak další pokračování přípravy projektu zůstane čistě na státních úřednících.
 


Zdroj: Wikipedia, Jaroslav Kubec, licence

Doporučujeme