Slovensko se potýká s obdobnými problémy při modernizaci vodárenské infrastruktury

7 min. čtení

Jenže dnes to vypadá, že termín do konce roku 2015 těžko stihnou. A tak vyhlídky jsou stejně pesimistické jako u nás.

Do konce uplynulého roku měla splinit evropské limity na kvality odpadních vod pouze slovenská města nad 10.000 obyvatel. Ani tento „měkčí termín“ se však nepodařilo splnit. Podle údajů Sdružení měst a obcí Slovenska (ZMOS) některé stanovené limity v kvalitě vypouštěné vody splnilo jen 46 % obcí, a skluz se může táhnout ještě o několik let. 



Obce nad 2000 obyvatel mají sice na splnění závazku ještě pět let čas, ale ani v jejich případě není jisté, zda se jim vybudování kanalizační sítě podaří stihnout. Slovenská Asociace vodárenských společností zveřejnila nedávno alarmující prognózu, že závazek napojení na veřejnou kanalizaci nesplní více než 80 procent aglomerací, kterých se povinnost týká. 



„Prostřednictvím veřejných vodovodů má přístup k vodě více než 86% obyvatel, a téměř stejné množství má vybudovaný i vodovod. Kamenem úrazu je ale chybějící kanalizační síť. Úroveň odkanalizování zaostává za výstavbou veřejných vodovodů podle statistiky o téměř 30%,“ uvádí slovenský portál Evropské noviny. 

Ze srovnání situace v obou zemích vyplývá, že ČR je oproti Slovensku ve výhodě. Zatímco do konce letošního roku bylo u nás napojeno na kanalizaci 81,3 % obyvatel, na Slovensku jsou to necelé dvě třetiny.

Důvody, pro které Slovenská republika neplní ani dosavadní, dílčí termíny, a proč je v ohrožení i konečný termín v roce 2015, jsou obdobné jako u nás. Na prvním místě je nedostatek finančních prostředků. Podle místopředsedy ZMOS Milana Mušky samosprávy a vodárenské společnosti neměly dost peněz, aby šly do modernizačních investičních akcí. Navíc mají i omezené úvěrové možnosti. 



Co je však nejpodstatnější – opožďují se i platby z eurofondů. Zde není na škodu malé srovnání dosavadního čerpání prostředků z OPŽP. Přestože z českého programu OPŽP zatím bylo čerpáno pouze 13, 4 % alokovaných prostředků (údaj za všechny Prioritní osy), na Slovensku to byla pouhá polovina – tedy pouze 6,31 %. 



Ukazuje se tedy, že podmínky a pravidla nastavené v OPŽP bruselskými úředníky jsou tak složité, že to brání jakémukoli efektivnímu a včasnému využití nabízených peněz. 

Zásadní výtka SZMO přesto směřuje vůči politické reprezentaci, která podobně jako v případě ČR uzavřela přístupové smlouvy, na něž doplácejí jednotlivé obce.

„Nelíbí se nám, že podmínky ve vztahu k Evropské unii vyjednala vláda a přenesla zodpovědnost na města, obce a vodárenské společnosti, přičemž obrovský modernizační dluh, který jsme svého času odhadovali na 80 až 120 miliard korun, nedokázala sanovat vlastními silami a zodpovědnost za splnění této pro stát nesplnitelné úlohy přenesla na záda slabšího,"
kritizuje Muška. 


Slovensku za nedodržení dílčího termínu u obcí nad deset tisíc obyvatel od začátku letošního roku hrozí nemalé finanční sankce. Podle Evropských novin odhadovaná výška pokuty může být v paušálním vyjádření minimálně 725 tisíc EUR, přičemž odhady výše pokuty za každý den zpoždění se pohybují od 290 až po 52 tisíc EUR.

Doporučujeme